Takhle trojice Vám zaručeně pomůže lépe chápat své prožívání. Zkuste se naučit tuto jednoduchou techniku. Zvědomění vnitřních procesů je cesta sama k sobě a spokojenějšímu životu.

Když se cítím špatně – mám vztek, jsem smutná, nejistá – chci se toho pocitu co nejdříve zbavit. Kdo by si chtěl hýčkat negativní pocit, že? Jenže, když z takové situace uteču, nic se o sobě nedozvím. A v budoucnu se nic nezmění. Zkuste se v té nepříjemné emoci na chvilku zastavit a prozkoumat ji. Chce to trošku odvahy, ale zas ne tak moc. Zaměřte na to, co v této situaci vnímáte, cítíte a co si myslíte.

Co vnímám – vjemy, které nám zprostředkovávají naše smysly – co vidím, slyším, atd.

Co cítím – cítím strach, radost, nejistotu, nervozitu, vztek apod.

Myšlenky – utváříme je v mozku, jsou to naše představy, soudy, závěry domněnky.

Příklad:

Každý den večer se Hanka se svým manželem pohádají.  Předmět hádky bývá různý. Když se Hanka jeden večer zastaví a soustředí se, dojde k tomuto:

Hanka vnímá spěch a nedostatek času, únavu po celém dni v práci.

Hanka cítí frustraci, později i bezmoc a vztek.

Hanka si myslí, že manžel ji nerozumí, nedocení ji, je neohleduplný, celá domácnost je na ní  

Manželé se neustále točili v kruhu když rozebírali a snažili se řešit obsah hádek – návštěvy a nemoci rodičů, jak vyjít s penězi, logistiku domácnosti, kdo co řekl/neřekl a jakým tónem…. Ale skutečným důvodem byla Hančina potřeba času pro sebe a pomoc od manžela. Protože toho se jí nedostávalo, byla podrážděná a snadno došlo k hádce na jakékoli téma.

Někdy není řešení tak snadné, ale i tak je dobré pochopit, co se ve mně děje. Mohu se například dané situaci příště vyhnout nebo se na ni připravit a díky tomu ji zvládnout lépe.

ALE pozor na myšlenky – ty si vytváříme sami a dost často jak se nám hodí. Takže mohou být v rozporu s tím, co vnímáme a cítíme. Můžeme si jimi situace dotvořovat, omlouvat, překrucovat. Někdy si myšlenky zaměňujeme za pocit. Např. :

Cítím, že si musíme promluvit. – to není náš pocit, to je myšlenka, která vznikla na základě nějakého pocitu.

Správně je: Cítím se nepokojená, chci si promluvit.

Tato trojice je i skvělým pomocníkem pro komunikaci. Pomůže formulovat naše pocity a potřeby krásně nekonfliktním způsobem. Ale o tom až někdy jindy. Sama nesnáším číst dlouhé texty :o)